Allt bra: Co mi dala Skandinávie?

Málokdo ví, že jsem vystudovaná Skandinavistka. S touto informací se pojí trochu víc, než jen čtení knížek od Astrid Lindgren, nebo poslech hitů od ABBY. V době, kdy je severská kultura tak populární, jsem se musela zamyslet nad tím, jak sever ovlivnil můj přístup k věcem a to, kam v životě směřuji.

Takže, jdeme na to.

Stockholm, Gamla Stan 2014. (C) Catherine Black

Prakticky pokaždé, když vyslovím obor svých vysokoškolských studií, mi někdo položí otázku: ,,Proč zrovna Skandinávie?''

A já se vždy pouze pousměji a vzpomenu si, že za ty začátky skutečně mohla Astrid, protože se mi hojné množství jejích knih dostalo do ruky už v době, kdy jsem se sotva naučila číst. Ještě teď si čas od času ráda přečtu Děti z Bullerbynu, nebo méně známou Lottu z Rošťácké uličky. Moji rodiče milovali ABBU a jejich písničky jsem už ve druhé třídě uměla prakticky nazpaměť. V té době by mě asi v životě nenapadlo, kam mě tyhle střípky z dětství jednou přivedou.

O mnoho let později už jsem se šrotila na přijímací zkoušky Skandinávských studií na katedře Germanistiky, nordistiky a nederlandistiky na FFMU. Už při prezentaci oboru na dni otevřených dveří jsem věděla, že je to přesně to místo, kam patřím. (Někteří mě se smíchem obviňují, že jsem svoji duši prodala za sušenky, které jsme během prezentace degustovali.)

Za dobu, kdy jsem byla se severskou kulturou a jazykem v denním kontaktu, jsem si osvojila spoustu zajímavých věcí.

Jazyk: Bylo by velmi nemoudré ho nedat hned na první místo. Švédština mě intenzivně provázela životem po tři dlouhé roky a vůbec nelituji toho, že jsem se do ní pustila. Je trochu škoda, že nemám přístup ke knihám v originále, (i když - knihovna naší katedry nikdy nespí), ale i tak se alespoň snažím o pravidelné sledování zpráv a filmů, (když zrovna nekomunikuji s přáteli). Dnes ráda vzpomínám, že před nástupem do školy jsem věděla maximálně to, jak se řekne mrkev. (Pokud by vás to zajímalo, tak mrkev se ve švédštině řekne morot, foneticky mú:rút)

Lidé: Zjistila jsem, že seveřané vůbec nejsou tak depresivní, jak si o nich každý myslí. Všichni Švédi, se kterými jsem se kdy setkala, byli naopak velmi milí a přátelští. Také bych si přála, aby i u nás bylo tolik pozitivních a příjemných lidí. 

Kultura: Severská kultura je opravdu bohatá, během studií jsme se věnovali podrobně všem zemím. Přijde mi fascinující, jak si každý národ zakládá na úplně odlišných věcech, ačkoliv mají k sobě všichni neskutečně blízko. Na Islandu stále jedou starověké Ságy, Dánsko miluje produkci detektivních seriálů, Švédsko zase hltá svoji královskou rodinu. Všichni dohromady milují pohyb v přírodě, jídlo, hudbu a posezení s přáteli.

A také všechny pojí špatná dostupnost alkoholu. Ještě dnes si pamatuji, že si někteří při návštěvě Brna v obchodě fotili regály s alkoholem a hořce plakali, proč to tak nefunguje i u nich doma.

Cestování: Nelze nezmínit i četné cestování po Švédsku. Zásahem osudu jsem měla tu čest projet si poměrně velký kus této země a párkrát se plavit po Baltu. Pokud nevíte, kam zamířit na další výlet či dovolenou, můžu vám vřele doporučit návštěvu Stockholmu a Uppsaly, (ve které se mj. nachází mohyly vikingů, starověký skanzen a monumentální katedrála Domkyrka). 

Dlouho jsem tam nebyla, ale cítím, že už mě opět svrbí prstíčky a brzy se pustím do objevování nových míst. Na mém seznamu se aktuálně nachází: vidět polární záři a zažít polární den, kdy slunce nezapadne za obzor. (Polární noc už mám zdárně za sebou.)

Fika: Kdo neví, co je fika, (čti fíka), ten neví, o co přichází. Dá se říct, že je to takový ekvivalent čaje o páté. Kdykoliv během dne si každý Švéd udělá několik minut času, aby si odpočinul od práce, posadí se k hrnku s kávou, ke které přihodí nějakou tu kanelbullu, (tj. skořicového šneka), sendvič s koprem a lososem nebo jinou chuťovku, a nic nedělá. Povolená je pouze přátelská konverzace s dalšími lidmi. Osobně si myslím, že je to dobrý způsob, jak obnovit síly a utužit vztahy v práci i v rodině. 

Na fiku Švédům ani mě nesahejte, je posvátná.

Lagom: Ačkoliv se slovo lagom v dnešní době přetřásá poměrně často, najde se stále dost lidí, kteří nevědí, co toto slovo znamená. Když je něco lagom, není toho ani málo, ani moc. Je to taková alternativa našeho: tak akorát. Jeho výhodou je, že se dá aplikovat téměř na cokoliv - lagom můžete jíst, lagom se můžete oblékat a tak podobně. Člověk začne více přemýšlet o věcech, které dělá a myslím, že může i přispět k lepšímu životnímu stylu.

Tohle je poměrně základní výčet toho, co mi Skandinávie dala. Bylo by toho samozřejmě mnohem víc. Díky svým studiím bych se pravděpodobně nikdy nedostala ke hraní divadla a nikdy bych nezažila ten pocit, kdy po odehraném představení ke mě běží davy mladých Švédů, aby mi pogratulovali k výkonu. Nikdy bych se neinspirovala určitým duševním minimalismem, který člověka ponouká některé věci zkrátka neřešit. A nikdy bych si neodvezla spoustu úžasných vzpomínek a zážitků.

A na závěr si dáme jednoho Håkona. 

P.S. A já se teď vrátím ke čtení Islandské detektivky.