Z deníku zámecké paní: Pondělí na zámku Slavkov

Dnešní den bych označila jako ''typické'' pondělí. Ráno vstanete z postele, obléknete a učešete se jako normálně. Dáte si kafe a něco k snídani a jdete do práce.Vše je v podstatě jako vždycky, jen s tím rozdílem, že místo do kanceláře zamíříte na zámek. V mém případě na zámek Slavkov u Brna.

Ne snad, že by se ze mě stal průvodce či renovátor fresek. Dnes jsme na zámku představili nový projekt, který se bude týkat památek a domácího turismu. (Zatím vám ale nic neřeknu. Brzy se dozvíte víc.) V překladu to znamená několikahodinovou konferenci, kde se řeší vše, co se týká praktického provozu.

První, co stojí za zmínku - v zámku byla neskutečná zima. Můžeme to však s naprostou jistotou přičítat tomu, že turistická sezóna ještě nezačala a ještě nedávno panovaly poměrně kruté mrazy. V případě, že je vaším obydlím několik set let starý objekt, musíte s nějakou tou zimou počítat.

Program začal až v 11, takže jsem měla možnost se po zámku trochu porozhlédnout. V průběhu přípravy kávy do obřích termosek jsem přemýšlela, zda mě v odlehlé kuchyňce svojí přítomností neobšťastní některý z místních duchů. Bohužel se tak nestalo, takže budu doufat, že budu mít tu čest někdy příště. Když bylo občerstvení připraveno, začali se trousit první účastníci.

Jakmile byla hlavní část programu u konce, vydali jsme se na plánovanou prohlídku zámku. Sice jsme na ni měli jen omezený čas, i tak jsme ale viděli mnoho krásných pokojů a zákoutí. Nedalo mi to a celou dobu jsem očima kmitala, co stojí za to vyfotit.

Během výkladu jsem se několikrát zamyslela nad tím, jak se na takovém místě asi žilo. Oproti dětství, kdy jsem si život princezen značně romantizovala, už dnes dokážu vzít v úvahu i věci praktické. Představte si, že celý den někoho naháníte po 120 pokojích. (Ke všemu v případě, kdy druhý nechce, abyste ho našli.) Nebo že máte všechny pokoje průchozí minimálně ze dvou stran. Vůbec nebudu komentovat již zmíněnou zimu a množství času, které někdo stráví úklidem a údržbou.

I když to může znít zvláštně - některé věci měli naši předkové neskutečně promyšlené. (Například, když nám průvodkyně řekla, že obří amfóry nad kamny se plnily vodou, bylinami a oleji. V podstatě se jednalo o jistý druh aromaterapie tak, jak ji známe dnes.)

Stejně tak ale obdivuji všechny kusy nábytku, které jsou jasnou známkou kvality. Nejraději bych se posadila a delegovala svoji práci a povinnosti někam dál. 

Obecně mám tento typ akcí ráda. Nejen, že se na nich projedná vše důležité, ale také zbude trocha času na to, aby člověk něco viděl a zažil. 

Když akce skončila, musela jsem udělat malou rekapitulaci. Člověk by si na takový příbytek rychle zvykl, na druhou stranu - po zvážení všech pro a proti bychom měli být rádi za své soukromí a za výdobytky moderní doby. 

Návštěvu zámku každopádně mohu vřele doporučit. :) Jsem si jistá, že nebudu jediná, ve které vyvolá dojem, že je na jeden den zámeckou paní.

P.S. Jdu přemýšlet, jak na svůj strop dostanu štuky, andělíčky a nákladnou výmalbu.